Legislativní minimum


Datum poslední revize této stránky: 24.6.2016


Prohlášení o shodě

CE

Prohlášení o shodě prokazuje, že zařízení je v souladu s platnou legislativou.
Tuto skutečnost prokazuje značka CE umístěná na zařízení.
Nařízení vlády č. 17/2003 Sb.
Stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí.
Elektrická zařízení nízkého napětí z hlediska Nařízení jsou jakákoli zařízení určená pro použití v rozsahu jmenovitých napětí od 50V do 1000V pro střídavý proud a jmenovitých napětí od 75V do 1500V pro stejnosměrný proud s výjimkou vyjmenovaných zařízení.
Elektrické zařízení může být uvedeno na trh pouze tehdy, splňuje-li technické požadavky k tomuto zařízení (základní technické požadavky), bylo-li vyrobeno v souladu se správnou technickou praxí z hlediska zásad bezpečnosti platných v Evropských společenstvích a neohrozí-li při správné instalaci a údržbě a používání k účelu, pro který bylo vyrobeno, bezpečnost osob, domácích a hospodářských zvířat nebo majetek.
Podmínky pro uvedení na trh se považují za splněné, jestliže je elektrické zařízení ve shodě s požadavky harmonizovaných českých technických norem přejímajících v členských státech EU harmonizované technické normy, nebo určených norem zahrnujících bezpečnostní ustanovení Mezinárodní komise pro normalizaci v elektrotechnice (IEC) nebo Mezinárodní komise pro předpisy ke schvalování elektrotechnických výrobků (CEE), nebo českých technických norem.
Důsledky
Na trh je povoleno uvádět pouze zařízení, která jsou při správné instalaci a údržbě a obvyklých podmínkách použití bezpečná.
Elektrické zařízení lze uvést na trh pouze poté, co je posouzena jeho shoda s platnými legislativními normami.
Výrobce nebo zplnomocněný zástupce, resp. dovozce do EU toto zařízení na znamení shody opatří značkou CE a vydá o této shodě svým jménem ES prohlášení o shodě.
Nařízení vlády č. 616/2006 Sb.
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.
Nařízení platí pro přístroj nebo pevnou instalaci.
Elektromagnetická kompatibilita je schopnost zařízení uspokojivě fungovat v elektromagnetickém prostředí, aniž by samo způsobovalo nepřípustné elektromagnetické rušení jiného zařízení v tomto prostředí.
Stanovené výrobky musejí splňovat základní požadavky. Za splněný se považuje ten základní požadavek, k němuž se vztahuje harmonizovaná evropská norma, na níž je zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, harmonizovaná česká technická norma, která přejímá harmonizovanou evropskou normu, nebo zahraniční technická norma v členském státě EU, která přejímá harmonizovanou evropskou normu.
Důsledky
Na trh je povoleno uvádět pouze taková zařízení, která nesmí být zdrojem nadměrného elektromagnetického rušení a musí být sama proti rušení dostatečně odolná.
Elektrické zařízení lze uvést na trh pouze poté, co je posouzena jeho shoda s platnými legislativními normami.
Výrobce nebo zplnomocněný zástupce, resp. dovozce do EU toto zařízení na znamení shody opatří značkou CE a vydá o této shodě svým jménem ES prohlášení o shodě.
Požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu platí i celou pro pevnou instalaci jako takovou.
Nařízení vlády 481/2012 Sb.
Zpracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (RoHS = Restriction of the use of certain Hazardous Substances in electrical and electronic equipment).
Cílem je omezit používání ve směrnici označených látek (olovo, rtuť, kadmium, šestimocný chróm a další látky) v elektrických a elektronických zařízeních a tím přispět k ochraně lidského zdraví a životního prostředí. Z omezení jsou vyjmuta zařízení vojenská, vesmírná, náhradní díly, velká stacionární průmyslová soustrojí, velké pevné instalace, dopravní prostředky pro přepravu osob nebo zboží, speciální nesilniční pojízdné stroje, zdravotnické implantáty, fotovoltaické panely, vědecká a výzkumná zařízení.
Směrnice platí pro výrobky v EU vyráběné i výrobky do EU dovážené. Za plnění směrnice odpovídají výrobci, dovozci, distributoři, případně zplnomocnění zástupci.
Důsledky
V EU je povoleno vyrábět a do EU je povoleno dovážet pouze výrobky, není-li výjimkou stanoveno jinak, které neobsahují zakázané látky ve větším než povoleném množství.
Za plnění směrnice odpovídají výrobci, dovozci, distributoři, případně zplnomocnění zástupci.
Skutečnost, že došlo ke splnění požadavků na omezení používání některých nebezpečných látek, potvrzuje EU prohlášení o shodě.


Třídy ochran elektrických zařízení

Třídy ochrany I
spotřebič třídy I – připojení ochranného vodiče
Třídy ochrany II
spotřebič třídy II – dvojitá izolace
Třídy ochrany III
spotřebič třídy III – SELV
ČSN EN 61140
Rozděluje elektrická zařízení do skupin podle způsobu ochrany před úrazem elektrickým proudem
0 – Bez ochranné izolace. Zařízení se základní izolací jako prostředkem základní ochrany a bez jakéhokoli opatření pro ochranu při poruše.
I – S ochranným vodičem (žlutozelený). Zařízení se základní izolací jako prostředkem základní ochrany a ochranným pospojováním jako prostředkem ochrany při poruše.
II – Ochrana dvojitou nebo zesílenou izolací. Zařízení se základní izolací jako prostředkem základní ochrany a přídavnou izolací jako prostředkem ochrany při poruše, nebo ve kterém je základní ochrana a ochrana při poruše zajištěna zesílenou izolací.
III – Ochrana napájením nízkým bezpečným napětím (SELV, PELV). Zařízení spoléhající na omezení napětí na hodnoty malého napětí ELV (extra low voltage) jako prostředek základní ochrany, které nemá žádný prostředek ochrany při poruše.
Důsledky
Zařízení tříd 0 obsahují pouze pracovní izolaci. Ochrana musí být zajištěna dalšími opatřeními – nevodivé okolí, elektrické oddělení.
Zařízení třídy I je mimo základní izolace opatřeno prostředky pro připojení ochranného vodiče (ochrana samočinným odpojením od zdroje). Má-li zařízení svorku pro připojení ochranného vodiče, je třeba na ni připojit ochranný vodič. Napájecí přívod 230V obsahuje tři vodiče.
Zařízení třídy II obsahuje dvojitou izolaci (základní izolaci a přídavnou izolaci) nebo izolaci zesílenou, jejíž izolační schopnost je stejná jako u izolace dvojité. Nemá prostředky pro připojení ochranného vodiče. Napájecí přívod 230V zařízení třídy II obsahuje dva vodiče. Takto je konstruována většina komerčních elektrických spotřebičů.
Zařízení třídy III musí být napájeno ze zdroje SELV nebo PELV. Musí být navrženo pro připojení ke jmenovitému napětí nepřesahující 50V AC nebo 120V DC. Nesmí být opatřeno prostředky pro připojení ochranného vodiče.


Vyhláška 50/1978 Sb.

Popisuje odborné způsobilosti pracovníků v elektrotechnice.
Vyhláška stanoví stupně odborné způsobilosti (kvalifikace) pracovníků, kteří se zabývají obsluhou elektrických zařízení nebo prací na nich (činnost na elektrických zařízeních), projektováním těchto zařízení, řízením činnosti nebo projektování elektrických zařízení v organizacích, které vyrábějí, montují, provozují nebo projektují elektrická zařízení, nebo provádějí na elektrických zařízeních činnost dodavatelským způsobem; dále stanoví podmínky pro získání kvalifikace a povinnosti organizací a pracovníků v souvislosti s kvalifikací.
Za elektrická zařízení se považují zařízení, u nichž může dojít k ohrožení života, zdraví nebo majetku elektrickým proudem, a zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.
Pracovníci musí být tělesně a duševně způsobilí a musí splňovat podmínky stanovené touto vyhláškou.
Další normy:
ČSN EN 50110-1 – Obsluha a práce na elektrických zařízeních Část 1 : Obecné požadavky
Důsledky
Instalovat, zapojovat a oživovat elektrická zařízení mohou jen pracovníci s odpovídající elektrotechnickou kvalifikací pro daný úkon.
Při instalování, zapojování a oživování elektrických zařízení instalací je třeba dodržovat veškerá platná legislativní opatření.
K zapojování a oživování odborně zaměřených zařízení a instalací elektrických zařízení je třeba rovněž znát specifika dané problematiky a obecné zvyklosti a pravidla.
Laik – tj. osoba bez elektrotechnické kvalifikace, která není znalá, ani poučení, ani seznámená – mohou používat elektrická zařízení nebo instalace za předpokladu, že tato zařízení a instalace jsou k používání laiky navrženy a instalovány.
Při používání elektrických zařízení a instalací je nutno řídit se příslušnou dokumentací (návodem).


Revize elektrického zařízení

ČSN 33 1500 – Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení.
Účelem revize elektrických zařízení je ověřování jejich stavu z hlediska bezpečnosti. Požadavky bezpečnosti se považují za splněné, pokud elektrické zařízení odpovídá z hlediska bezpečnosti příslušným ustanovením norem.
Nová elektrická zařízení je možno uvést do provozu jen tehdy, byl-li jejich stav z hlediska bezpečnosti ověřen výchozí revizí, popř. ověřen a doložen dokladem v souladu s požadavky stanovenými zvláštními právními předpisy (např. protokol o kusové zkoušce výrobce aj.). Úpravy a rozšíření existujících zařízení musejí být rovněž revidovány. Elektrická zařízení musejí být revidována ve stanovených časových intervalech. O revizi musí být vyhotovena písemná revizní zpráva. Revizní činnost zajišťuje revizní technik na základě získaného oprávnění Technické inspekce České republiky.
Důsledky
Před uvedením do provozu musí být zařízení a jeho instalace revidovány oprávněnou osobou.
Pro úspěšnou revizi musí být instalace v souladu se všemi legislativními požadavky.
O revizi musí být sepsán revizní protokol.


IP kód – stupně ochrany krytem

ČSN EN 60529 – Stupně ochrany krytem (Krytí – IP kód).
Norma platí pro ochranu elektrických zařízení krytem, kdy je způsob ochrany vyjádřen pomocí IP kódu. Předmětem normy jsou definice stupňů ochrany krytem elektrických zařízení z hlediska ochrany osob před dotykem nebezpečných částí uvnitř krytu, ochrany zařízení uvnitř krytu před vniknutím pevných cizích těles, ochrany zařízení uvnitř krytu před škodlivými účinky způsobenými vniknutím vody, označování těchto stupňů ochrany, požadavky pro jednotlivá značení, zkoušky stanovené k prověření, zda kryty splňují požadavky této normy.
Kryt – část zajišťující ochranu zařízení před určitými vnějšími vlivy a ve všech směrech ochranu před dotykem živých částí.
V příslušné předmětové normě výrobku se uvedou opatření na ochranu krytu i zařízení uvnitř krytu před vnějšími podmínkami nebo vlivy jako jsou: mechanické rázy, koroze, rozpouštědla s korozívními účinky (např. řezné kapaliny), houby, hmyz, sluneční záření, námraza, vlhkost (např. kondenzační), výbušná prostředí a ochrana před dotykem nebezpečných částí vně krytu (např. ventilátorů).
Uspořádání IP kódu:
IP – písmena kódu (Intenational Protection = mezinárodní ochrana)
První charakteristická číslice (0 až 6 nebo písmeno X) – stupeň ochrany před vniknutím pevných cizích těles, ochrana osob před dotykem nebezpečných částí
Druhá charakteristická číslice (0 až 8 nebo písmeno X) – stupeň ochrany proti vniknutí vody s nebezpečnými účinky
Přídavné písmeno (A, B, C, D) – nepovinné – ochrana osob před dotykem nebezpečných částí
Doplňkové písmeno (H, M, S, W) – nepovinné – doplňkové informace
Tam, kde se uvedení charakteristické číslice nevyžaduje, je tato číslice nahrazena písmenem X.
Jestliže kryt zajišťuje různé stupně ochrany pro různé stanovené montážní polohy, udá výrobce v technické dokumentaci příslušné krytí odpovídající příslušným montážním polohám.
Je na příslušných technických komisích, aby určily ve svých předmětových normách výrobku všechny podrobnosti týkající se použití IP-kódu pro jednotlivé typy zařízení. Označení výrobku IP kódem znamená, že tento výrobek splňuje všechny požadavky této normy a také všechny požadavky uvedené v příslušné normě výrobku.

Číslice nebo písmeno IP Význam pro ochranu zařízení Význam pro ochranu osob
První charakteristická číslice Před vniknutím cizích pevných těles Před dotykem nebezpečných částí
0 (nechráněno) (nechráněno)
1 o průměru ≥ 50 mm hřbetem ruky
2 o průměru ≥ 12,5 mm prstem
3 o průměru ≥ 2,5 mm nástrojem
4 o průměru ≥ 1,0 mm drátem
5 chráněno před prachem drátem
6 prachotěsné
Druhá charakteristická číslice Proti vniknutí s nebezpečnými účinky
0 (nechráněno)
1 svisle kapající
2 kapající (ve sklonu 15°)
3 kropení (déšť)
4 stříkající
5 tryskající
6 intenzívně tryskající
7 ponoření dočasné
8 trvalé ponoření
Přídavné písmeno před dotykem nebezpečných částí
A hřbetem ruky
B prstem
C nástrojem
D drátem
Doplňkové písmeno doplňková informace určená pro
H zařízení vysokého napětí
M pohyb během zkoušky vodou
S klid během zkoušky vodou
W povětrnostní podmínky

Důsledky
Na výrobku uvedený kód IP udává stupeň ochrany osob před dotykem nebezpečných částí uvnitř zařízení, odolnost zařízení před vniknutím pevných cizích těles a odolnost zařízení vůči škodlivým účinkům vody a další informace o odolnosti vůči vlivům okolního prostředí
Bližší interpretace informací plynoucí z označení IP, zejména doba trvání vlivu a odolnost výrobku vůči vlivům prostředí, je obsažena v předmětové normě výrobku.


Elektromagnetická kompatibilita

ČSN EN 61000-3-2
ČSN EN 61000-3-2  Elektromagnetická kompatibilita (EMC) – Část 3-2: Meze pro emise proudu harmonických (zařízení se vstupním fázovým proudem =<16A)
Tato část normy se zabývá omezením proudu harmonických injektovaných do veřejné rozvodně sítě. Stanovuje meze harmonických složek vstupního proudu, které mohou být vytvářeny zařízením zkoušeným za stanovených podmínek.
Z hlediska této normy patří světelná zařízení do třídy C. Norma v tabulce uvádí podle činného příkonu zařízení meze proudu jednotlivých harmonických, které nesmějí být překročeny.
ČSN EN 55015
ČSN EN 55015 Meze a metody měření charakteristik vysokofrekvenčního rušení způsobeného elektrickými svítidly a podobným zařízením.
Tato norma platí pro emise šířené zářením nebo vedením ze svítidel nebo osvětlovacích sestav v kmitočtovém rozsahu 9kHz až 400GHz. Norma uvádí maximální meze rušení v závislosti na kmitočtovém rozsahu.
ČSN EN 61547
ČSN EN 61547 Zařízení pro všeobecné osvětlovací účely – EMC požadavky odolnosti
Tato norma platí pro požadavky elektromagnetické kompatibility pro osvětlovací zařízení spadající do rozsahu činnosti technické komise 34 IEC, jako jsou světelné zdroje, příslušenství a svítidla, určené buď pro připojení do rozvodné sítě nízkého napětí nebo pro použití s baterií s výjimkou vyjmenovaných vyloučených zařízení, jejichž požadavky na odolnost jsou uvedeny v jiných normách.
Požadavky na odolnost zařízení definovaná v rozsahu platnosti se týkají elektrostatických výbojů, spojitého transientního rušení, rušení šířeného po vedení a zářením, rušení souvisejícího s napájecí sítí.
V rámci zkoušky se sleduje změna svítivosti svítidla
Funkční kritérium A : Během zkoušky nesmí být pozorována změna svítivosti a řídící a regulační část, pokud existuje, musí během zkoušky pracovat pode svého určení.
Funkční kritérium B : Během zkoušky se může měnit svítivost na jakoukoli hodnotu. Po zkoušce se musí během jedné minuty obnovit svítivost na svoji původní hodnotu. Řídící a regulační část nemusí být funkční během zkoušky, avšak po zkoušce musí pracovat řízení ve stejném režimu, jako před zkouškou za předpokladu, že nebyl během zkoušky vydán příkaz pro změnu režimu.
Funkční kritérium C : Během zkoušky a po ní je povolena jakákoli změna svítivosti a světelný zdroj€ může přestat svítit. Po zkoušce se musí během 30s vrátit všechny funkce do normálu, je-li to nezbytné, i krátkodobým přerušením síťového napájení a/nebo řízení a regulace.
ČSN EN 61000-3-3
ČSN EN 61000-3-3  Elektromagnetická kompatibilita (EMC) – Část 3-3: Meze – Omezování změn napětí, kolísání napětí a flikru v rozvodných sítích nízkého napětí pro zařízení se jmenovitým fázovým proudem =<16A, který není předmětem podmíněného připojení.
Tato část normy se týká omezování kolísání napětí a flikru ve veřejné distribuční soustavě nízkého napětí.
Norma definuje podmínky zkoušky pro světelná zařízení a požadované výsledky.


PFC

Parametr PFC ( Power Factor Correction) vypovídá o tom, jak se zařízení, ve většině případů spínaný napájecí zdroj, chová ke svému zdroji energie – elektrorozvodné síti 230V/50Hz. PFC je podíl činného a zdánlivého příkonu zařízení. Stejně se počítá u lineárních soustav tzv. účiník, který vyjadřuje fázový posun napětí a proudu na vstupních svorkách zařízení. Spínané zdroje jsou ale nelineární zařízení, k fázovému posunu vstupního napětí a vstupního proudu v klasickém smyslu u nich nedochází a jejich vstupní proud je řízený elektronikou zdroje a na vstupním napětí přímo nezávisí. PFC faktor tedy u spínaných zdrojů vyjadřuje, jak je průběh vstupního proudu blízký průběhu vstupního napětí zdroje. PFC je velmi důležitý z hlediska plánování a fungování přenosových soustav kvůli jejich dimenzování a provozu, protože v důsledku interakce časových průběhů příkonů zdrojů s nízkým PFC mohou na vedení vznikat odběrové špičky a proudové rázy. Požadavky na chování spínaných napájecích zdrojů vzhledem ke vstupním svorkám popisuje norma ČSN EN 61000-3-2. Obecně platí, že zdroje pro světelná zařízení jsou z hlediska normy zařízení třídy C a pokud mají činný příkon vyšší než 25W, nesmí vyšší harmonické proudy překročit normou uvedené meze, čemuž odpovídá hodnota PFC>0,9.


SELV

SELV (Safety Extra Low Voltage) – metoda ochrany před úrazem elektrickým proudem založená na použití, resp. napájení zařízení ze zdroje malého bezpečného napětí.
Elektrická zařízení s ochranou SELV nesmí mít za provozu ani při poruše na žádné vnitřní ani vnější části nebezpečné napětí.
Zdroje SELV musí být v bezpečném provedení, aby do chráněné sítě nemohlo proniknout za provozu ani při poruše napětí vyšší než bezpečné a musí být od ostatních sítí elektricky odděleny.
ČSN EN 332000-4-41  Elektrická instalace nízkého napětí – Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým proudem
Norma podrobně popisuje problematiku ochrany malým napětím
Meze malých bezpečných napětí závisí na prostoru, ve kterém je elektrické zařízení umístěno a ve kterém vykonává svoji funkci.
Bezpečná jmenovitá napětí s ohledem na členění prostorů a způsob dotyku:

Prostory Dochází-li při obsluze k dotyku částí zařízení Nejvyšší bezpečná malá napětí živých částí
střídavá stejnosměrná
Normální i nebezpečné živých 25V 60V
krytů 50V 120V
Zvlášť nebezpečné živých
krytů 12V 25(30)V

ČSN EN 61347-1  Ovládací zařízení pro světelné zdroje – Část 1: Obecné a bezpečnostní požadavky
Norma popisuje všeobecné požadavky na ovládací zařízení pro světelné zdroje
Důsledky
LED lineární svítidla z hliníkových profilů jsou ve většině případů konstruována jako zařízení třídy III a musejí být napájena ze zdroje malého bezpečného napětí SELV. Zařízení třídy III nesmějí mít svorku pro připojení ochranného vodiče.
Velikost bezpečného napětí závisí na prostředí. Prostředí koupelny (zóny) popisuje norma ČSN 332000-7-701


Pohyblivé přívody

ČSN EN 340320  Bezpečnostní požadavky na pohyblivé přívody a šňůrová vedení.
Značení a barevné označení vodičů přívodů být v souladu s normami ČSN 330165 a ČSN 330166 : ochranný vodič PE : zelenožlutý, nulový (střední) vodič N : světle modrá, fázový (krajní) vodič (vodiče) L : černá, hnědá, šedá.
Ochranný vodič musí být na svých koncích připojen k ochranným kontaktům vidlice nebo zásuvky (nástrčky) nebo k ochranné svorce příslušenství nebo elektrického předmětu, popř. zařízení.
Zásuvky (nástrčky) a vidlice musí být na vodičích použity tak, aby v rozpojeném stavu příslušného zásuvkového spoje nebylo napětí na kontaktech (kolících) vidlic, tzn., že vidlice musí být zapojena jen na konci pohyblivého vedení (přívodu), kterým se pohyblivé vedení (přívod) připojuje ke zdroji (např. k zásuvce pevného rozvodu). Rovněž i u jiného provedení rozpojitelných spojů se v rozpojeném stavu nesmí objevit napětí na kontaktech přístupných dotyku prstem.
Pohyblivé přívody, prodlužovací přívody a vedení musí být zhotoveny z ohebných kabelů nebo šňůr vhodných pro dané použití z hlediska jmenovitého napětí, maximálního proudu, mechanických vlastností, odolnosti vůči vlivům prostředí a mající potřebné vlastnosti pro jejich použití a zajišťující bezpečné používání připojeného zařízení.
Pohyblivé přívody musí být v místě připojení spolehlivě odlehčeny od tahu, zajištěny proti posunutí i vytržení a opatřeny proti zkroucení žil. Odlehčovací zařízení nesmí být pod napětím a musí být upraveno tak, aby mechanicky nemohlo poškodit kabel nebo šňůru.
Vstupní otvory elektrických předmětů pro kabely a šňůry musí být upraveny tak, aby se šňůra mohla ohýbat jen s přiměřeným poloměrem ohybu, např. musí mít hrdla a vhodným poloměrem zaoblení nebo musí být opatřeny vhodnými návlačkami. Tyto návlačky nesmějí být kovové a mají z elektrického předmětu (zařízení) vyčnívat alespoň 25mm.
Ochranné obaly kabelů a šňůr musí být na koncích upraveny tak, aby se nepoškozovaly (netřepily, netrhaly, nepraskaly apod.) ani se neposouvaly.
Vodivé ochranné obaly kabelů a šňůr musí být připojeny k ochranné soustavě elektrického zařízení.
Žíly kabelů a šňůr musí být k připojovacím svorkám připojeny tak, aby spoje byly odlehčeny od mechanického namáhání (tahem, ohybem apod.) a aby jednotlivé žíly byly ohýbány poloměrem rovným aspoň 2,5násobku průměru žíly. Konce izolace musí být upraveny tak, aby se nepoškozovaly (netrhaly, nepraskaly apod.) Konce žil musí být vhodně upraveny tak, aby se jednotlivé žíly neoddělovaly a jádra bylo možno správně a řádně připojit do připojovacích svorek. Spoje musí být provedeny tak, aby jejich přechodový odpor byl trvale co nejmenší.
Pro zařízení třídy ochrany I připojovaná pohyblivým přívodem musí být provedena taková opatření, aby se ochranný vodič pohyblivého přívodu v případě poruchy odlehčovací spony přerušil jako poslední.
Důsledky
Připojovací kabeláž elektrických zařízení musí být udělána precizně a podle platných norem.
Při zapojování je třeba použít přiměřené kabely a vodiče a dodržet barevné značení jednotlivých žil.
Pohyblivé přívody musejí být zajištěny proti vytržení, případně zlomení. Ochranný vodič musí být připojen tak, že bude při vytržení přerušen jako poslední.


Grafické symboly

Vysvětlení grafických značek použitých na elektrických svítidlech, na spínacích a řídících přístrojích pro elektrická svítidla a pro instalaci elektrických svítidel.
ČSN EN 332000-5-559  Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-559: Výběr a stavba elektrických zařízení – Svítidla a světelná instalace

MM
Svítidla s omezenou povrchovou teplotou, určená pro instalaci na a do zařízení, např. do nábytku dle specifikace DIN VDE 0710-14 „Svítidla pro nábytek“.
Za předpokladu, že výrobce svítidla uvedl jeden ze způsobů upevnění M, MM, potom mohou být tato elektrická svítidla upevněna na zařízení z materiálů, jejichž požární odolnost není známá. Jedná se též o materiály lakované, či odýhované.

Samostatné ovládací zařízení 130
Samostatný předřadný přístroj, který může být upevněn na nehořlavý, těžko, nebo normálně zápalný stavební materiál. Tento předřadník nemusí dosáhnout mimořádné povrchové teploty 130°C.

Samostatné ovládací zařízení 110
Samostatný předřadný přístroj, který může být upevněn na nebo do zařízení (nábytku). Požární odolnost materiálů zařízení nemusí být známa. Zařízení může být pokryto lakováním nebo dýhováním. Tento předřadník nemusí dosáhnout mimořádné povrchové teploty 110°C.

Elektrické oddělení
Bezpečnostní ochranný transformátor (bezpodmínečně nebo podmínečně) odolný proti zkratu (IEC61558—6:200).

D
Svítidla s omezenou teplotou povrchu (IEC 60598-2-4:1997).

Svítidlo nevhodné k zakrytí izolačním materiálem
Elektrické svítidlo nevhodné pro zakrytí tepelně izolačním materiálem (IEC 60598-1:2008).

Svítidlo přisazené nevhodné na hořlavý podklad
Zapuštěné svítidlo nevhodné pro přímé připevnění do normálně hořlavého povrchu (IEC60598-1:2008).

Svítidlo zapuštěné nevhodné na hořlavý podklad
Stropní svítidlo nevhodné pro přímé připevnění do normálně hořlavého povrchu (IEC60598-1:2008).

F
Svítidla s možností přímé montáže na normálně hořlavé hmoty (IEC 60598-1:2008).
Dle IEC 60598-1:2008 (7.edice) svítidla určená pro přímou montáž nemají žádné zvláštní označení a označení mají pouze svítidla, která se na/do normálně hořlavý podklad nesmí montovat.

Samostatné ovládací zařízení
Samostatný předřadný přístroj IEC 60417-5138 (2011-01).

110
Měnič s teplotou omezenou do 110°C.

130
Samostatný předřadný přístroj s možností přímé montáže na normálně hořlavé hmoty (IEC 61347-1:2007)

non F
Svítidla, která se nesmí přímo montovat na normálně hořlavé hmoty (určena pro montáž pouze na nehořlavé hmoty)(IEC 60598-1:2003 (6.edice))


LPS

LPS (Limited Power sources = zdroj s omezeným výstupním výkonem).
Související norma UL60950-1
Zdroj je do zátěže schopen dodat pouze omezené množství energie, která v případě závady spotřebiče nebo kabeláže např. nestačí na inicializaci zahoření.
Meze pro napájecí zdroje bez nadproudové ochrany.

Výstupní napětí Uoc (V) Výstupní proud Isc (A) Zdánlivý výkon S (VA)
střídavé stejnosměrné
≤30 ≤30 ≤8,0 ≤100
30<Uoc≤60 ≤150/Uoc ≤100

Důsledky
Konkrétní typy zdrojů, u kterých by se mohlo zdát, že podle kódu typové řady budou mít určitý jmenovitý výstupní proud a výkon, mají jmenovitý výstupní proud a výkon nižší. Typicky se tento fakt v praxi objevuje u zdrojů 12V nad 100W.


Vlivy prostředí

ČSN 332000-5-51  Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy.
Elektrická zařízení musí být vybrána a instalována v souladu s požadavky tabulky ZA 1, která udává nutné charakteristiky zařízení, požadovaného pro jeho výběr a instalaci, s ohledem na vnější vlivy, jímž zařízená může být vystaveno.
Charakteristiky zařízení musí být dány buď stupněm ochrany, nebo odkazem na soulad se zkouškami.
I když vlastnosti zařízení dané jeho konstrukcí neodpovídají vnějším vlivům v daném místě, může být toto zařízení použito pod podmínkou, že se během montáže provede přiměřená doplňující ochrana. Tato ochrana nesmí nepříznivě ovlivňovat provoz takto chráněného zařízení.
Ochrana před vnějšími vlivy musí být zajištěna i podle toho, zda různé vnější vlivy působí současně a jeden účinek může záviset na druhém, nebo mohou být účinky těchto vlivů vzájemně nezávislé.
Každý stupeň vnějšího vlivu je kódován dvěma písmeny velké abecedy a číslicí.
Prvé písmen označuje všeobecnou kategorii vnějšího vlivu:
A= vnější činitel prostředí – sleduje se teplota okolí, vlhkost, nadmořská výška, přítomnost vodní masy, výskyt cizích pevných těles, výskyt korozívních nebo znečisťujících látek, mechanické namáhání, výskyt flory, výskyt fauny, přítomnost elektromagnetických, elektrostatických a ionizujících působení, sluneční záření, seizmické účinky, četnost výskytu bouřek a pohyb vzduchu.
B = využití – uplatnění objektů nebo jejich částí dané vlastnostmi osob vycházejících z jejich duševních a pohybových schopností, jejich stupně elektrotechnických znalostí, elektrického odporu lidského těla, četností osob v prostoru a možností jejich úniku, vlastnostmi zpracovávaných látek
C = konstrukce budovy – souhrn vlastností budovy vyplývajících z povahy užitého konstrukčního a dekorativního materiálu, provedení budovy a její fixace k okolí
Druhé písmeno označuje povahu vnějšího vlivu A …, B …, C … atd.
Číslice označuje třídu každého vnějšího vlivu 1 …, 2 …, 3 … atd.
Výsledná charakteristika prostředí je pak dána souhrnem a kvantifikací jednotlivých vnějších vlivů.
Řádné stanovení vnějších vlivů je základním podkladem pro odpovídající návrh, zhotovení a revizi elektroinstalace. Při pravidelných a mimořádných revizích se vychází z požadavků na elektroinstalaci vyplývající z dokumentu o určení vnějších vlivů v době provedení této elektroinstalace.
O určení vnějších vlivů a o opatřeních, která určené vnější vlivy podmiňují, musí být písemný doklad – Protokol o určení vnějších vlivů. Protokol je součástí dokladové části dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či objektu archivována.
Při změnách využití objektu technologie, změně výrobního zařízení nebo používaných látek atd.) musí být určeny znovu ty části vnějších vlivů, u kterých dochází ke změnám.
Vnější vlivy (nebo jejich části) není nutno určovat v prostorech, pro které jsou tyto vlivy stanoveny jednoznačně technickou normou nebo jiným předpisem. V protokolu o určení vnějších vlivů se u těchto prostorů uvede pouze odkaz na normu nebo příslušný předpis, na jejichž základě byly vnější vlivy (zcela nebo z části) stanoveny.
Pro jednoznačné vnější vlivy u objektů či prostorů, které jsou ve smyslu této normy považovány za normální, není nutno vypracovávat protokol.
Norma obsahuje rozsáhlou tabulku o i vzor Protokolu o určení vnějších vlivů.
Důsledky:
Správné určení vnějších vlivů, jejich povahy a stupně působení na zařízení, je velmi důležité pro volbu zařízení k použití k danému účelu a má zásadní význam pro jejich funkci a dlouhodobý provoz.
Stanovení vnějších vlivů provádí technická komise a musí být o něm vyhotoven písemný protokol.
Pro prostředí normální není třeba protokol vypracovávat.